Marylin Monroe

5. července 2001

GGGGRB

Příchod domu rána přes už přes tak nabořenou realitu. Doplazim se k baráku, odemknu, vlezu k výtahu, hmm, eště se mi domu nechce. Vylezu ven, dam si cígo, vrátim se, vyjedu nekonečnejch devět pater a... Za dveřma vystrčená halda chcíplejch kytek od fracků ze školy. Tak vemu pytel, sjedu dolu, dojdu k popelnicím, ....., zavřu za sebou konečně dveře od pokoje a úlevaaaaa :) Na posteli cedulka "Ráno nejdýl v 8 chci vidět umytou chodbu #je na nás řada i s výtahem a sklepem#. Budu tu mít ještě práci, takže to ráno uděláš." DOPRDELÉÉÉ. Se posrala ne? Po tripu a ráno před cestou na chalupu tu polezu po baráku jako magor v rukavicích a budu drhnout výtah od psích chcanků, jo?

No nic, dam telefon sosat šťávu, co mu docela chyběla a přijde smska od šéfový #odeslaná dneska v 0:10#: "Nejde nám síť. Asi vypršel WinRoute. Zítra v 19.00 odjíždím na dovolenou. Co tu s tím bude Bára od úterka dělat??????" DOPRDELÉÉÉ. Se posrala ne? Po tripu a ráno před cestou na chalupu tu polezu po do práce jako magor dávat to dohromady. S nasranou mátinkou v autě, že už se nejede.

A nejvíc ze všeho mě sere, že ta kráva má pravdu. Že sem do toho krámu vrznul WinRouta a fakt sem to numero nechal až na potom... Ten debil se teď zaseknul a já se tam nedostanu ani po modemu, že bych to aspoň udělal odsaď.... No co, lepší ráno nasrat mátinku (aspoň se můžu tvářit jako ublíženej člověk co do tý práce fakt musí) a ject to dát do kupy. No, mam oficiální důvod, proč nemůžu mejt chodbu...

Umeju to v sobotu až ráno přijedu zpátky, máti zůstane na chalupě a mě budou čekat Mírovo narozky :)))) Takže se tam jenom podškrábnu a umeju maximálně chodbu tady na patře a mooožná u schránek. Na pochcanej výtah z vysoka kašlu.

Tak jakooo, todle byl zase jeden pohodovej den :))

Zajímavý je, že jediný dvě osoby ženskýho pohlaví v mým okolí (tj. blíž než kilometr, pokud nepočítam Báru, ale ta se nepočítá, s tou na sebe víme i to co se neřeklo :) se mnou takle vyjebávaj. (OBRAZNĚ!) Ale sedí to. Nevim proč, ale docela mě baví kormidlovat svou zhulenou hlavu skrz peřeje těhle dvou sviní (sorry mami, ale fakt to si), co se snaží udělat mi ze života peklo a přitom se tvářit, jako když se nic neděje. Kurvy.

Sorry všem za moje výlevy, ale když si nezanadávam teď a tady, tak asi nikde. Prostě mě serete! Obě dvě :( Ale mátinka víc. Šéfka na to má tak nějak morální právo a navíc konkrétně tohle sem si zavinil sám. Ale máma ne. Chci pryč, do vlastního kumbálu dál od její buzerace. Ne, nemůže to prostě nechat na mě až TO udělam až se to bude hodit. Ví že TO udělam. Neeee, prostě mi to musí předhodit, že TO bude TEĎ.