čtvrtek 29. ledna 2004, 18:37
Ráno na pracáku... no hrůza. Sice tam nikdo nebyl, ale taky mi nedoporučili žádný použitelný místo (ani sem to nečekal). Než sem dorazil domů, dolehla na mě únava ze vstávání před devátou a úplně nečekaně mě skolila. Spánek do půl čtvrtý, pak trocha programování, dokočení utilitky pro kámoše... no a je tu zase večer. Ty dny sou tak krátký, až to neni pěkný. Vyvenčim papoucha, zajdu k LEEmu probrat novej web, možná si pudem kopnout pár her a v půl jedenáctý bych měl bejt u Standy. No a pak už jenom spát, abych nabral síly na zejtřek do Prahy na Panaceu.

středa 28. ledna 2004, 12:54
Celkem úspěch, ještě před čtrnácti dny bych považoval za úspěch probouzení v jednu odpoledne. Dneska už sem nějakej čásek vzhůru, mam uklizeno, dřepčim u kompu a pokoušim se o malou utilitku v Dephi. Sám sem zvědavej, kolik si toho ještě pamatuju...

úterý 27. ledna 2004, 21:07
Během ledna sem neskutečně zlenivěl. Patnáct hodin denně bych spal a pak možná něco dělal. Ale jenom možná... Usmyslel sem si, že s timhle způsobem trávení času skoncuju, ale nějak to nejde ze dne na den :) A tak ze všech plánů na včerejšek a dnešek zbyly tak tři hodiny čistýho času strávený nad upravovánim desítek obrázků na web (kdo dělal něco podobnýho, tak ví...). Hlavní je nevzdávat se a ten hloupej pocit nic se mi nechce dělat nějak dostat pod kontrolu.

neděle 25. ledna 2004, 9:36
První letošní zápis. Přiznávam, je to po poměrně dlouhý době, ale jestli tu odmlku někdo z vás nepobral, jeho problém. Jedno z možnejch vysvětlení delšího nic na týhle adrese je jistá varianta postcivilkářskýho šoku. Změnilo se moc věcí a když se všechny ty změny promítly do mojí veskrze líný povahy, vzešlo z toho několik hodně dnů (nebo dní? :) totální flákárny a profesionálního nicnedělání.

Ale to bych předbíhal po dlouhý době novej článeček, takový uzavřený povídání o tom, jak žiju a co dělám. V tuhle chvíli se hnuly ledy a caVe začal vylejzat z jeskyně. Pomalu se dostávam do dalšího cyklu into-/extr- -vertnosti kdy dlouho sledovaný a promejšlený myšlenky dostávaj tvar a na mě přichází akční období. Chci věřit, že to nebude jenom další ze zapomenutejch záchvěvů akce ale skutečnej životní posun. Aspoň o kousíííčeeeek, plís.

Sešlo se moc náhod než aby to byla jenom náhoda a já začínam cítit chuť ke psaní. Chuť ke sdělování, abych byl přesnější. Prozatim to ale bude všechno, du trochu zapracovat na zase-ne-svým webu, a jestli mi psavá nálada vydrží i potom, v pondělí by tu mohlo viset nějaký nový čtení. Ale žádný sliby, nebo budou chyby. Du proměnit slova v činy a měnit svět, měnit realitu, měnit vnímání reality, měnit sebe. Příliš dlouho sem stál na místě a začíná bejt podemnou vidět vyšlapanej dolík.

Post Scriptum pro Pižiho a pro mě něco jako historická poznámka: Měl si pravdu. Jednoho dne se člověk rozhlídne po lidech kolem zjistí, že je jinde a že je z jiný doby. Je to nejvyšší čas začít uvažovat, myslet a hlavně se podle toho zařídit.

Po dlouhý době mám pocit, že moje slova mi samotnýmu (nevim teda jak vám) dávaj smysl...