Nesmrtelné hlášky uživatelů

15. prosince 2003

"To, co nám tu ukazujete, ale není to, co jsme sice neřekli, ale ve skutečnosti chtěli."

"Tak jo, tak jste nám to ukázali, moc se nám to líbí, ale doufám, že to nebudeme muset používat."

"To tlačítko na tom formuláři nesmí být nahoře, musíte ho dát dolů, víte kolikrát za den bych musela s tou myší do kopce?"

"A až to budete programovat doopravdy, tak vám řeknu, jak to má správně vypadat."

"Víte, jak nás strašně zdržuje pokaždý se přihlašovat do programu a psát ještě to heslo? Nemohl by ten počítač, když je tak chytrej, podle něčeho sám poznat, že u něj sedím já?"

"No já vím, že jsem tu analýzu podepsal, ale to bylo jenom jako, ale já jsem netušil, že to podle toho doopravdy uděláte."

"Já vždycky mačkám tlačítko OK. Já nemám čas číst, co je tam napsáno."

"Na tom formuláři je asi 20 položek a je to strašně nepřehledný. Já jich vždycky vyplňuju nejvejš pět." "A kterých pět?" "No, to se takhle nedá říct. Jak je potřeba. Ale požaduju, aby na tom formuláři vždycky byly jenom ty položky, které teď potřebuju a ostatni ať tam nejsou."

"Ten program musíte udělat tak, abych nemusel používat myš. Mně se sem na stůl myš nevejde. Tady myš bejt nemůže, tady musí stát kafe!"

"Ten program se mi furt na něco ptá. Ať se mi na nic neptá, já jsem introvert!"

"A nemohli byste tam tu chybu, co jste opravili, zase vrátit, my jsme si na ní už zvykli, že to musíme odklepávat a teď když to odklepneme, jak jsme zvyklí, tak tím entrem potvrdíme něco, co jsme nechtěli!"

"To mi nezajímá, že to jsou ňáký Windows a tamto byl DOS. Já mám nacvičenej prstochvat, tak mi ten prstochvat musí fungovat i na těch Windows!"