|
Zpátky
do čítanky |
|
13. října 2000 |
Po několika
letech jsem se zase dostal k tomu, abych se naplnil kulturou
:) Bohužel pro autory, muj vztak k poezii je... mno, chladný.
Dostalo mě jenom několik básniček od dvou tvořitelů literatůry. Od
Buffyho
a od Efy.
Ve
škole mě básničky nikdy nebavily, nikdy jsem si žádnou dobrovolně
nepřečet a nic sem (kromě jedné povinné rýmovačky asi v 7. třídě)
sám nespáchal. Tak mě ani nepřekvapilo, že skoro všechny básničky
se mi nelíbily. Většinou mi to (autoři prominou) přišlo jako plytké
žvatlání (post)pubertálních mozků o ničem. Předpokládám, že stejně
pitomě na někoho působí můj web a moje výtvory. Dost často mě
napadalo, že ta či ona básnička vznikla jenom pro svůj vlastní vznik.
Ale
našly se tam pro mě i perly, nad kterýma jsem toho docela dost napřemýšlel.
Všechny mi připadaly děsně reálné a o životě. Nebudu je tu opisovat,
můžete si je všechny přečíst na ARTu.
Buffy
|
Zkažený
svět
|
Noc
žití
|
Hlubina
|
Efa
|
čekám
|
alone
again
|
kurváááá
|
rekapitulace
|
bifidogenní
mikroflóra
|
im
a simply man II
|
jak
se máš?
|
a
některé bezejmenné
|
Stalo
se něco, co už se dlouho nestalo. Že se mi nějaká básnička fakt
líbila...
[nahoru]
|
|