sobota 30. prosince 2000,
0:55
Jak v tom večerníčku... A je to! :o)
pátek 29. prosince 2000,
20:30
Po děsně dlouhé době jdu něco programovat... Sám jsem zvědav, jak
to půjde.
pátek 29. prosince 2000,
17:20
Dneska sem měl mít dovolenou... a nemam :(
Netušim,
co budu dělat na Silvestra. Nejspíš se budu bavit doma :( Absolutně
nemám co dělat, kam jít, prostě nic...
čtvrtek 28. prosince 2000,
7:55
Konečně v posteli. Hmms, dneska asi moc k použití nebudu.... Sorry
všem, který odemne dneska něco chtěli. Ale tohle neklapne. Dobrou
noc.
čtvrtek 28. prosince 2000,
mezi tím
Jak se na výletě nevyřešilo vůbec nic a šlo čistě jen o zábavu,
teď už to vypadá, že mi to přecijenom něco dalo. Pár problému se
mi povedlo urovnat si v hlavě a LEEmu, zdá se, taky. V závěrečném
hodnocení sme se téměř shodli. Příště na to půjdem jinak.
čtvrtek 28. prosince 2000,
5:40
Devět a půl hodiny uteklo jako voda, Plzeň se probouzí do nového
dne a nám se pořád nějak nechce spát.
čtvrtek 28. prosince 2000,
před 5 ráno
Blížíme se k výchozímu bodu.
"Sakra
tady už sme dneska jednou šli!"
"No jo, a dokonce tim samým směrem!"
k
ránu
v nohách asi 20 kilometrů po ulicích, po březích dvou řek, lukách,
polích a dlaždicích v Tescu, v nose síru, v kapse sirky a v
hlavě bordel :-)))
někdy
v polích za městem... BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM
někdy
Opět v Tescu
někdy
v polích za městem... BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM
kurva,
došli zapíky
někdy
Jdem přes celé město do Tesca pro zásoby trhavin.
středa 27. prosince 2000,
ještě o něco víc později
Třaskaviny systematicky ničí pěnu na fridexově chemické fontáně
v sadech před Magistrátem.
středa 27. prosince 2000,
ještě o něco později
Sedíme v Dominu, srkáme děsně horký čaj a šklebíme se na všechny
kolem. My níííc, dyť sme úplně normální :-)
středa 27. prosince 2000,
o něco později
A sakra, na scéně se objevily petardy... To bude rachot.
středa 27. prosince 2000,
23 plus mínus sto let
Po X letech v Jednadvacítce... lidi to je prdéééél :-))) Hustoklub
pro vychlastaný rockery a v patře pro sjetý smažky. Nechcem po hubě
a záchvaty smíchu krotíme co to de. Marně. Prcháme ven.
středa 27. prosince 2000,
20:06
Události nabraly touhle dobou nečekaný spád... ve třech vyrážíme
na vánoční trip do města mezi lidi.
středa 27. prosince 2000,
18:07
Cesta do hloubi zhulené
duše... :-)
středa 27. prosince 2000,
14:10
Moc dobře vim, co je můj problém. Ale nějak se mi nechce s pravdou
ven. Ne, Piži, s drogama to nemá vůbec nic společnýho. Ani
s mátinkou. Kdyby to tak šlo říct, šmankote mě by se tak ulevilo...
Asi se utrápim :(
středa 27. prosince 2000,
14:02
Nikdy sem neměl rád změny plánu a jako naschvál mě pořád pronásledujou.
Odjakživa. Co je ale moc, to je moc. Prostě nemám rád, když nemám
situaci aspoň trochu pod kontrolou, když sem vláčenej životem a
nevim, kam to povede. Teda většinou mi to vadí. Třeba teď.
Omlouvam
se za zmatenou hlášku, ale já se ožral. Jo, sem prase. V práci se
nepije, ale... Ne, na to neni omluva. Prostě sem připitej. Zvoní
telefon... Nikdo tu neníííí, máš smůlu :-) Á, už ho to přestalo
bavit. A zas zní jenom Tom Waits........... ..... .... .... ...
.. . . .
středa 27. prosince 2000,
13:47
Nic mě nabaví, je mi smutno a vyhlídky nenadějené. Fuck Xmas.
středa 27. prosince 2000,
11:52
Chjo. Plánoval jsem si na Vánoce nějaké to hulení a trochu pozměněné
reality. Asi z toho nebude nic. No, nebudu z toho dělat trágu :)
ale pro příště sem se aspoň poučil...
úterý 26. prosince 2000,
21:00
Konečně jsem dodělal obrázkové stránky. Takže kdo má zájem, může
se juknout jak bylo na Táčmahalu,
na nějaké zhulené fotky a
na obrázky z Unreal pařby.
úterý 26. prosince 2000,
19:15
Včera si odemě bratránek půjčil Office2000. A zbořil si wokna. Takže
cestou od babičky sme se tam stavěli na zdvořilostní návštěvě, já
na pracovní návštěvě. Děs běs. Už se vám stalo, že instalátor Windows
zahlásí "GPF na adrese XXXX:YYYY v modulu SUWIN"? Tak
mě se to stalo po delší době práva dneska. Naštěstí se to obešlo
bez "format c:", ale stejně...
úterý 26. prosince 2000,
13:45
Na obědě u babičky. Spousta jídla, pití a řečí... Nějak sem to nezvládnul,
tak sem na sebe hodil bundu a vyrazil ven. Ať si tam drahotu, politiku
a všechno ostatní rozebírají sami. Evidentně se všichni chtěli hádat.
Došel
sem až k řece do Božkova, hned za Stock. K mému úžasu to s přírodou
není až zas tak špatné. Dalo by se říct, že přímo v Plzni jsem pěknejch
pár minut civěl na ledňáčka, vyplašil dvě koroptve (nevim kdo z
nás se leknul víc, ale pravda je, že jedna z nich se leknutím při
spěšném odletu po to, posrala :-) a nakonec přede mnou utíkali 3
(slovy tři) bažanti.
Co
z toho plyne za poučení? Že i po tolika letech jde objevit nová
a neznámá místa, téměř za rohem. A že na příští Vánoce si rozhodně
udělám strategické zásoby hulení. Takhle by to dál nešlo...
úterý 26. prosince 2000,
11:05
ČT1, pohádka Kouzelný měšec
Babička:
A tyhle houby, ty odhalí každého zloděje.
Princezna: Děkuji babičko, dám je dnes udělat k večeři.
úterý 26. prosince 2000,
1:35
Není mi ani trochu dobře, je mi tak nějak ze všeho smutno. Ze světa,
z lidí, ze sebe. Něco bych chtěl podniknout, ale nemám s kým ani
kdy, kde, co... Nebaví mě to tu. Když tak uvažuju nad možným řešením,
zase se dostávám k tomu, že kdybych měl vlastní bydlení, bylo by
mi o moc líp.
No
to sem si pomoh, bydlení nebude v nejbližších sto letech a teď je
mi ještě hůř :(
pondělí 25. prosince 2000,
21:50
Až do dneška jsem mumraj okolo ČT sledoval z povzdálí. Ale titulky
o neautorizovaném vysílání zpravodajství, vystoupení paní Bobošíkové
(až do dneška mi byla hodně sympatická) a vysílání zpráv ze studia
Novy, to už je trochu moc. Jak se můžou všichni "jediní správní"
představitelé ČT tvářit jako spasitelé lidstva, když se chovají
jak malé děti.
Takže
jsem udělal asi tak to jediné, co můžu podle zákona udělat. Podepsal
jsem petici.
pondělí 25. prosince 2000,
21:40
Ještě k vánočním dárkům. Ano, a ještě jsem dostal 80 minutové RWčko
od Pižiho :-)))
pondělí 25. prosince 2000,
21:25
Dneska u nás byla na návštěvě babička... no a přežil sem to :) Naplňuje
mě to radostným očekáváním zítřka (jdem na návštěvu ke druhé babičce...).
Hulil bych, až bych brečel.
pondělí 25. prosince 2000,
2:00
Uklízím si dárky a kromě oblečení a věcí "do koupelny"
sem vlastně dostal jenom knížku od Zoufalce
a hrneček od mamky. A obojí mě potěšilo víc, než ta mikina atd.
Dík oběma za obojí, i když pochybuju, že mamka bude tenhle web někdy
číst. Teda doufám, že ho nikdy číst nebude :-)))
pondělí 25. prosince 2000,
0:30
Mám to za sebou. A nakonec to dopadlo celkem dobře. Po X letech
mě potěšilo těch pár věcí, co sem dostal, hlava mě nebolí a břuch
(zatím) taky ne. Tak zas za rok :)
neděle 24. prosince 2000,
18:35
Uff, klasicky štědrovečerně přežrán a ožrán. Normálně nepiju skoro
vůbec, dalo by se říct, že tahle droga mě minula :) A výsledek?
Dvě deci piva, decka vína a sem pěkně sťat. Tlemim se všemu a všem,
žvanim kraviny a mám problém hledat písmenka na klávesnici. A to
ještě nedorazilo příbuzenstvo... Bojim se bojim, že původní plán
zhulit se na Štědrý den se zvrtne v opici. No snad ne, když si od
teď budu dopřávat jenom colu a jiný chemky, tak se to snad nějak
zvládne bez toho bolehlavního dojezdu :-))
neděle 24. prosince 2000,
17:45
Všecho je hotovo, jde se večeřet :-) Hádky přešly, doma je relativně
pohoda. Takže
Štastný
a veselý všem lidem na týhle modrý kouli.
neděle 24. prosince 2000,
14:05
Lidová moudrost praví, že cizí neštěstí potěší. Bohužel má pravdu.
Když čtu okolní deníčky, mám pocit že mi je v mé samotě líp. Plácám
se sám v sobě, depresařím a je mi do breku. Ale aspoň mě nikdo z
ničeho neobviňuje. Lidi, dejte si pohov, buďte rádi že máte s kým
pokecat, ke komu večer zajít, když už to doma neni k vydržení...
Buďte rádi, že nejste sami...
(4
Piži: nikomu nic NEnutím, klíďo se i o Vánocích hádejte, obviňujte
a posílejte vzájemně na psychárnu. Pokud vidíte smysl kamarádství
v tomhle, nehodlám vám to rozmlouvat.)
neděle 24. prosince 2000,
13:45
Štědrý večer za dveřmi a vánoční nálada pořád ne a ne přijít. Zato
melancholie, deprese a smutek se dostavily v plné síle. Je mi špatně,
televize me nebaví, mamka je sice v pohodě, ale štvou mě její
poznámky ohledně toho, jak se tvářim. Co se jí nelíbí? Až budu mít
důvod k radosti, tak se budu radovat. Zatim mě čekaji další Vánoce
doma. Povinně se budem mít všichni rádi, budem se usmívat a s obrovskou
radostí uklízet, vařit, zdobit, chystat atd. Nemám to rád a nikdo
to nechce akceptovat. V zájmu tradic se mi to prostě bude líbit
a basta. Plus k tomu klasika... koupil sem si nové kapsáče, takže
v nich pochopitelně budu, až tu bude celá rodina. OK. Ale PROČ by
se před tím měly vyžehlit? Z takové banality jako žehlení kalhot
se strhla hádka #1. Sem zvědav, kolik jich dneska ještě bude.
sobota 23. prosince 2000,
19:10
Chtel
bych neco podniknout a nevim co. Zahulil bych, ale neni kde a s
kym. Jsem uplne v hajzlu. Doma se mi byt nechce, musim vyvijet nejakou
vanocni aktivitu a venku je desna zima.
Omlouvam
se Zoufalci za vyloupeni jeho aktualit, ale líp bych to rict nedokazal.
sobota 23. prosince 2000,
17:05
Stromeček hotov. Teď už jenom ten zbytek :( A kdykoliv projevím
svůj odpor k prováděným činnostem nebo nesouhlas s čímkoliv...
oheň je na střeše. Sem nevděčník, furt bych se jenom flákal, nic
nechci pomoc a kazim kouzlo Vánoc. Aha, tak to sem nevědel.
sobota 23. prosince 2000,
12:40
Umejt nádobí, ozdobit strom, vyluxovat celej byt, vytřít chodbu,
vrátit lahve, nakoupit... Nesnášim Vánoce. Hlavně ten shon a šílenství,
CO všechno se musí stihnout udělat. Připadám si tak trochu jako
na základce (BTW: byla to "osmnáctka" :), když nám oznámili,
že přes prázdniny budem dobrovolně sbírat léčivé byliny a starý
papír a pak odevzdáme lístečky ze sběrny.
No
a je to tu. "Co děláš teď? Už děláš ten stromek? Nemyslíš si,
že to všechno budeš dělat do noci... Večer už chci mít vánoční pohodu
a klid. A všechno to bude hotovo!" Uáááá, tohle je každý rok.
Předemnou je čtrnáct nejhorších dní v roce. Permanentní nasranost
a deprese.
Včera
sem se díval na CS, jak všichni plánujou, co si daji "dobrýho"
na Silvestra a na Vánoce. Já nic... bikos budu doma. A bikos nic
nemam.
pátek 22. prosince 2000,
10:10
Poslední den před Vánocema, ti šťastnější už maj dovolenou. Jenom
pár šílenců musí pracovat. Otevřel jsem si pohádkovou knížku,
co můj chlebodárce posílá nejlepším klientům jako vánoční překvápko.
A náhodně jsem našel tohle:
čtvrtek 21. prosince 2000,
16:55
Nesnášim, když zákazník buzeruje. Den před Vánocema. A proto vyhlašuju
B O J K O T H R A N O L E K Z N A Č K Y A V I K O
Od
těch parchantů už nechci ani spálenou šlupku od brambor.
čtvrtek 21. prosince 2000,
15:35
Přepadla mě lenora^2. Nechce se mi vůbec, ale vůbec nic dělat. Už
aby bylo po Štědrym dnu. Vánoční shon bude pryč a budu moct konečně
trochu odpočívat a naspávat dluh.
čtvrtek 21. prosince 2000,
13:00
Lidi, to ste se všichni zbláznili? Dělam za dva a stejně nestíhačka,
doma všechno stojí, jenom přijdu a padnu za vlast. Jak vysvětlit
mamince, že když z práce chodim v deset večer, ten úklid už fakt
nestíham... Nojo, jenomže na "tak si to nějak zařiď "
není žádná kloudná odpověď. Já vim, že se opakuju, ale Vánoce suxx.
středa 20. prosince 2000,
23:50
Málem bych zapomněl na jednu věc, která se mi přihodila včera v
nočnim autobuse. Sedím (a snažim se udržet rovnováhu a neusnout
na sedačce), když si přes uličku sednul kámoš ještě z gymplu, pak
i z vejšky. Rozhovor byl plodný, já našrot zhulen, Kádík to musel
poznat. A připadal mi taky solidně nahulenej (Nevím o tom, že by
hulil... ale každopádně tak vypadal. Budu se ho na to muset zeptat
:) No ale každopádně se rozhovor (pro ty ochmelky to musela bejt
docela prča) stočil na filesystémy v Linuxu, na operační systémy
a vůbec na věci, co může rozebírat současný a bývalý studující informatiky
:-))
Největší
hlod ovšem přišel až venku z toho autobusu, když Kádík s úsměvem
na tváři zahlásil: "Život je zajímavej. Je v něm jistá
míra nedeterminismu." A s tím nemůžu než souhlasit.
Tenhle výrok bych zařadil do kategorie všezahrnujících teorií o
fungování světa, fakt se mi líbí.
středa 20. prosince 2000,
18:40
Yo, a fotky už jsou. Ještě sem je neviděl, ale prodavač ve fotokinu
se prej tvářil poněkud potutelně. No až uvídíte CO je na fotkách
(doufam že vyšly), tak pochopíte :-))))
středa 20. prosince 2000,
17:50
Uh, dneska sem si udělal pracovní výlet do Chomutova. Mlha, smrad
a barevné čmoudíky na obzoru :-) Včera večer se událo docela dost
zajímavého. Testovali sme nový model (test successful) a do toho
jsme připustili i trochu chacha bombiček :-] No masakr, výlet na
hranici bezvědomí (místy až skoro ZA tu hranici...). Zkrátka večer
se vydařil, ale následky zanechal.
Ráno
cestou do práce sem v domění, že jedu jako obvykle v přední tramvaji,
přestoupil do vepředustojící tramvaje a hroozně sem se divil, proč
jedu někam jinam než chci. Nakonec mi došlo, že trasa se nezměnila,
jenom já sem přestoupil ze zadní do přední tramvaje. Ehm...
No
a ještě jedna novinka. Dneska se zahajuje stálá
výstava jednoho díla pana Igráčka.
Doporučuju k prohlídnutí, je až neuvěřitelný, co jde udělat z tak
obyčejný věci, jako je houska s paštikou, hehe.
úterý 19. prosince 2000,
17:45
Musim se pochlubit, rozchodil sem sám a vlastnoručně síťovku pod
linuxem :) Já vim, že to nic neni, ale pro mě to je životní zlom
jako víno.
Jo
a zítra bude nascanovaný film, takže v nejbližší době budou nějaké
fotoreporty.
úterý 19. prosince 2000,
9:55
A další Linux. FUJ
úterý 19. prosince 2000,
9:00
Mám "obrovskou" chuť do práce. Včera sem se doma zapojil
do úklidu a zjistil, že rčení "co oko nevidí, to srdce nebolí"
má hlubokou pravdu. Díky tomu, že sem lednici rozmrazoval od devítí
večer, mamka koukala na bednu a já nebyl pod dozorem. Čili sem jí
rozmrazil, vytřel do sucha, naplnil a oznámil, že "jsem jí
umyl pískem přesně dle požadavku". A? Maximání spokojenost
na obou stranách :-))
pondělí 18. prosince 2000,
14:02
Zas v práci a zhulen. Bude to zajímavý :-)
pondělí 18. prosince 2000,
10:10
:-((( Je mi do breku, i když by nemělo. Je to všechno nahovno.
neděle 17. prosince 2000,
18:45
Tak, všechno rozebráno, odvezeno, sklizeno. The end. Teď zprovozňuju
kompa v práci, doma mě ten šrot ještě čeká. Udělali sme asi 5 fotek
a pak došel film :( Takže až budou, hodim je sem.
Jináč,
Zoufalec ("já na gamesy moc nejsem") pařil až se mu od
krysy kouřilo. A na to, že UT hrál prvně v životě, byl jeho výsledek
docela třída. Klaním se. Škoda, že venku byla taková zima a nemělo
moc význam jít se podívat do města... Snad příště.
pátek 15. prosince 2000,
18:55
Zoufalec už je v Praze, jeho budoucí kompík pořád na hadry. No,
bude sranda :)
pátek 15. prosince 2000,
14:30
Balim kufry, beru kompa a tradá... Seeya next week.
pátek 15. prosince 2000,
9:00
Tak dneska to vypukne. Část počítačů (dva :) už fachá, dneska se
dodělá zbytek. A přijede Zoufalec, začíná pařba... Prostě mazec.
V poledne to tu zapíchnu a až do pondělka neexistuju. Basta.
čtvrtek 14. prosince 2000,
9:40
Začíná klasická část přípravy pařby. Jen tak kromě práce svézt jednim
autem pět počítačů, stůl... A všechno sesynchronizovat... :o) To
bude zase binec, hehe.
středa 13. prosince 2000,
14:25
Zrovna volal Buffy, téměř sem nepochopil co chtěl. Pak mi to došlo,
no prostě masakr.
středa 13. prosince 2000,
14:00
Sedím v práci, docela pěkně nahulen a nějak nestíhám co se kolem
mě děje :)
středa 13. prosince 2000,
11:25
Venku je konečně pěkně. Svítí sluníčko a neprší.
středa 13. prosince 2000,
9:00
Zas další nocovka, ale dneka sem slavil úspěch. Už mi běhaji okýnka
na sobotní pařbu, čistý jak dětská prdelka a docela i rychlý. Unreal,
DirectX7, 16bit barvy, High textury, 800x600 a zvládá 65 fps. Pohodička
:) Škoda že se mi nepovedlo sehnat Glide na TNT2. To by pak byla
jízda...
úterý 12. prosince 2000,
15:45
A další Linuch na cestě. Jak já tenhle systém nesnášim. A neumim...
úterý 12. prosince 2000,
0:30
A ještě k tomu sem zapoměl zajejt kytky... To ten den pěkně začíná.
Nebo končí?
úterý 12. prosince 2000,
0:25
Snažim se přeinstalovat 98ky na víkendovou pařbu. Všechno je OK,
až na tu maličkost, že mi (po kolikátý už...) zmizelo X cédéček.
Nevim kam, nevim ke komu. Sem nasranej na nejvyšší míru, během let
se vypařila aspoň půlka všech, co sem měl. Ale to, že nemam ani
jedno jediný CD s driverama, to mě fakt sere. Teď polezu po netu
jako kretén.
Nehodlam
po nich pátrat, může je mít kdokoliv. Sem nasranej hlavně sám na
sebe, že sem si je nedokázal pohlídat. A už fakt nevim, kdo je má.
Takže příště dávám CDčka z ruky jenom proti podpisu. Sorry, sem
asi magor. Ale nechci se znova dostat do situace, že instalační
CD s několikerýma Windowsama je pryč a nikdo se k tomu nehlásí.
A po 14 dnech se ozve "Jó hele, já ho našel." OK, tuhle
story sem přežil. Ale tohle už je moc. Grrrrr.
Fakt
nikoho neobviňuju (LEE), může je mít kdokoliv a za všechno si můžu
já sám. Ale jenom říkam, že končim jako půjčovna CD, do který se
nemusí vracet. Howg.
neděle 10. prosince 2000,
17:17
Mamka mě nepřestává překvapovat. Nejednom že se dneska neválčí,
dokonce mě pochválila za ten stomek - koště, co sem přitah
domů. Teď už ho jenom nazdobit a Vánoce můžou přijít. Já se už tááááák
tešíííííííííím... Fuj, blbý Vánoce.
neděle 10. prosince 2000,
14:05
Na základě Člověka
sem si přečet recenzi na Kytici.
A zaujalo mě to na první přečtení. Sakryš, nepropás sem to? Snad
ne, na tenhle film bych se fakt rád podíval.
neděle 10. prosince 2000,
13:50
Právě jsem dorazil domů. Mátinka je překvapivě v pohodě, a já taky.
Asi pomohlo, že sem nebyl doma a oba sme stihli vychladnout. Teď
si udělam hranolky a vyrazim schánět stromek. Pak na nákup a pak...
No prostě mě hned zapřáhla, ale kupodivu mě to ani nesere. Po včerejší
sebedestrukci, kdy sem v noci v práci spucnul ještě pěknejch pár
houbiček, mám nezničitelně dobrou náladu. Sem zvědav, jak dlouho
mi to vydrží :)
neděle 10. prosince 2000,
10:50
Tak to nakonec dopadlo úplně jinak... Všechno se zamotalo a skončili
sme v Autoklubu, zhulený asi nejvíc jak to jde. LEE úspěšně proved
experiment s balením turbo špeka a ten nás všechny poslal rovnou
do jiný dimenze :o) No a měli jsme s sebou foťák, takže existuje
i usvědčující materiál. Snad ty fotky vyjdou, ale zajímalo by mě,
co jim budou řikat v tom fotu, až je budou vyvolávat :-)))))
sobota 9. prosince 2000,
16:10
Všechno se sere. Ale absolutně všechno. Nevim, jak je to možný,
ale od jakživa když se na něco těšim, tak se to nechutně zkomplikuje
a ve výsledku to padne. Připadam si tak trochu jako permanentní
oběť okolností. Nejspíš nepojedem nikam. Nic nebude. Domů už taky
nemůžu, protože to by vyvolalo lavinu otázek, na které není odpověď.
Tedy odpověď by byla, ale nemůžu ji použít. Asi přespim v práci
na zemi, zejtra přijdu domu a budu se tvářit, jak to bylo v Praze
super. K tomu si vybásnim nějaký podrobnosti z cesty a budu mít
klid. A debilní náladu na rok dopředu. Vánoce na krku, ty mi taky
nepřidaji. To bude zas víkend/týden/měsíc :-(((
sobota 9. prosince 2000,
9:18
Zase výstup s mátinkou... Včera sem přišel domů úplně vyřízenej,
praštil sem sebou na gauč, pustil si Nohavicu (Piži: nezapomněl
sem na to...) a chystal se aspoň na chvíli usnout.
"Co
děláš?"
"Ležim."
"Proč si neusteleš?"
"Protože nechci."
"Tak si ustel."
"No jo"
Zhasnul
sem, otočil se ke zdi s úmyslem usnout. Ráno musím brzo vstávat,
nařídim si budíka. OK, vzal sem do ruky telefon, nařizuju buzení
a zas mi sem vpadla máma:
"Co
děláš?"
"Nařizuju si budíka."
"Cože?"
"Nařizuju si budíka na ráno."
"Co??"
"NAŘIZUJU SI BUDÍKA!!"
"A co je todle?" (ukazuje na budíka, co leží na skříni)
"Budík."
"Tak nekecej."
"Nekecam, nařizuju si budíka." (ukazuju telefon,
co držim v ruce)
"Nedělej ze mě blbce!"
"Nedělam."
"Nebuď na mě hnusnej. A ustel si! Co sem ti řekla?"
"Abych si ustlal."
"Tak proč to eště neni?"
"A nojo, ustelu si."
"Dyť vidim, že už ležíš."
"Vstanu a ustelu si"
....
a
tak dál. pak práskla dveřma a nasraně odešla. Zase spolu nemluvíme.
Teď ráno před devátou sem vlítla, rochla dveřma a "Vstávej!
Máš práci!" (musim si umejt nábytek v pokoji. fuck Xmas) a
zas odešla. Od toho okamžiku sem lezla každých 30 vteřin, dokud
sem nevylez z postele. Teď zas pořád prudí, že ještě neuklízim a
místo toho si "něco cvakam na počítači". Bože jak
já nesnášim výraz "cvakat si něco"...
Odpoledne
jedem do Prahy do Futura na Future
Planet. Zas se zfetuju a budu si uživat samostatnosti, kamarádů
a vůbec... prostě nebudu doma.
Chtěl
bych jenom říct, že popsanej rozhovor neni vymyšlenej ani upravenej.
Takhle do u nás doma opravdu chodí. Bohužel.
pátek 8. prosince 2000,
0:10
Právě jsem se vrátil z Rudy z instalace. Děsil sem se toho, zákoš
už byl celkem nepříjemnej, nebo mě to tak aspoň připadalo. A byl
by nasranej i celkem oprávněně :( Nekonec se z něj vyklubal pohodář,
že bejt tam dýl a přes den, ani by mě nepřekvapilo kdyby došlo i
na hulení :-)))
Cestou
sem se dost bál, byla příšerná mlha, že nebylo vidět od patníku
k patníku. A náledí bylo taky slušný, nemít to auto ABS, tak sem
byl ve škarpě natotata. No takže jedu, nevidim na krok a najednou
taková trošku rána přes realitu, z toho bílýho mlíka všude kolem
vylezla srnka, stoupla si doprostřed silnice a čuměla na mě :) Vypadala
celkem povědomě, jenom toho špeka sem si nevšim. Mno, asi sou šumavský
srnky usedlejší :))
srnka
za mlhy ve světle auta :-)
čtvrtek 7. prosince 2000,
0:40
Na ČT2 dávají dokument o Toyen. Když sem se na ty obrazy díval,
napadlo mě, že ta dáma asi musela o světě vědět celkem dost. Dost
se mi to líbilo.
středa 6. prosince 2000,
16:50
Den běs, zejtra zas a v pátek nejspíš taky :( Nestíhám....
úterý 5. prosince 2000,
8:55
Jedem do Prahy na setkání s generálním ředitelem. Už se těšim...
pondělí 4. prosince 2000,
8:10
Ještě k Táčmahalu: u Efy je pěknej report
z akce. Takže navštivte Mladého
primitiva :o)
pondělí 4. prosince 2000,
8:00
Právě jsem dorazil do práce. Spal bych až bych brečel, včera sem
šel spát našrot zhulen někdy ve dvě ráno. Vstávat v šest? NE!
neděle 3. prosince 2000, 16:45
Sem v práci, nebaví mě to tu a doma je to ještě horší.
"Kam
deš?"
"Podívam se do práce."
"Ty tam máš nějakou práci?"
"Ne."
"Tak co tam budeš dělat?"
"Nevim."
"Tak proč nejsi doma?"
"Nevim."
"Takže to rači budes sedět v práci, než aby si byl s maminkou
doma?"
"?!?"
"Bezva. Tak děkuju"
"Ahoj, já du."
neděle 3. prosince 2000,
13:10
Nemám vůbec do ničeho chuť, taková marnost všeho. Nejspíš udělám
domácí práce a půjdu ven. Skončim v teple v práci, pustim sim kompa
a nevim co budu dělat. Nic se mi nechce.
neděle 3. prosince 2000,
12:35
Achjo, pořád víc a víc mám pocit, že hlavní příčinou všeho je mátinka.
Tváří se sice normálně, ale ty kecy... pořád kolem dokola. Peníze,
peníze, málo peněz, chudoba, jak zaplatit byt, chudoba, peníze a
(pro změnu) peníze. Kristepane, já se z ní zbláznim. Už mě to nebaví
poslouchat. Co jí na to mám říct? Když zaplatí nájem, pořád jí zbyde
5 tisíc. Já jí dam dalších 5-6k (kdybych si sehnal podnájem, bydlim
levnějš). A stejně sme furt na mizině. A to si z toho zbytku sám
kupuju oblečení, boty, splácim počítač atd. Jo a musim dát opravit
auto. Takže je to taky z ruky do huby. Přijdu domů a posloucham
tyrády, jak nemáme ani korunu, že je to děsný a tak.
Co
s tim? Vydělávat 30k (no to asi těžko), sebevražda (nějak se mi
do toho nechce :), vražda (ale ale, že se nestydíš o tom vůbec uvažovat)
a sebrat si svejch 5 švestek a odstěhovat se (mamka se doma sama
zblázní). Výsledek? Neřešitelná situace. Mátinka bez mýho příspěvku
nepřežije (i když by mohla...), takže vlastní byt si můžu zařídit,
až dokážu zaplatit ten byt, tenhle byt, sebe, mátinku a vlastně
až budu vydělávat dvakrát víc než ostatní. Tj. nikdy.
A
pak se sám divim, že fetuju. Takhle pro mě skončil Táčmahal, o realitu
sem si doslova rozbil nos. Naprosto neskutečně závidím lidem s vlastním
bytem, nebo aspoň s bydlením na koleji. Já už na tohle nemam sílu.
Už prostě nechci. Nemůžu. A nejhorší je, když se mnou mluví skrz
papouška "Bertíčku, vidíš toho kluka? Nic nám tu nepomůže,
vstává v poledne... To je ale kluk, viď!" No a já mám
v tu chvíli chuť skočit a (za)vraždit.
Původně
sem chtěl napsat ještě něco ke včerejší pařbě, ale přešlo mě to.
Kdo tam byl, obrázek si udělal sám. A jinak se nic až tak zvláštního
nedělo. Poznal sem spoustu + 1 pohodových lidí a vůbec
si to užil. Takový záchranný kruh ve sračkách normálního života.
Teď mám jenom jednu starost, jak se v těch sračkách neutopit. Po
dlouhé době se mi podařilo zapomenout na tenhle zavšivený svět,
vypnout a odreagovat se. A teď zas jenom přežívam představou, kdy
se mi zas povede z toho všeho uniknout.
neděle 3. prosince 2000,
0:27
Uff. Dorazil sem domu, pokecal s mamkou (teda spíš ona pokecala
:) a se tu zhuleně snažim něco napsat. Podle mě se Tačmahal vyved.
Hodně dobrá hudba a lidičky. Nebudu brečet nad kohoutkama a vodou
za 60 korun. Nepřekvapilo mě to a tak nějak sem s tim počítal. Ale
je fakt, že voda tect mohla...
|