|
CzechTek01 |
|
1. srpna 2001 |
Po zajímavé
zkušenosti z loňského CT jsme nemohli odolat a cesta na letošní "ročník"
byla už předem jasná. Stačilo domluvit jenom několik drobností. Třeba
kde seženem auto, kdo všechno pojede, kde seženem stan a další podružnosti.
Nakonec
odjížníme v sobotu pozdě odpoledne (původní plán byl v pátek
večer), jenom já a LEE (+Šmíďák, Libor a Stáňa) naším
autem (půjčenou károu od kámoše, přecejenom je v leším stavu)
a beze stanu (postupně nám krachlo asi pět stanů)...
Takže
cestou jsme se ještě stavěli na chalupě pro stan. Shodou nemilých
okolností se tam zrovna rekreovalo celé příbuzenstvo, takže sme
si vyslechli pár přihlouplých poznámek a jelo se dál. Cesta v pohodě
až na ucpanou Jižní spojku. Na Mácháči jsme už byli,
takže s hledáním nebyly potíže a s ubývajícím světlem jsme
se přibližovali mílovými kroky. Za Doskama jsme nabrali dva týpky
a v téhle sestavě jsme zaparkovali na silnici "před zatáčkou".
Chvíli
jsme pozorovali postávající muže zákona, ale když se neměli k žádnému
činu, sedli jsme si na hned vedle složené klády, smotali brko a
statečně se zhulili. Pobrali jsme bagáž a supěli skrz les za
zvukem. Hned při první obhlídce jsme narazili na Ostrováky,
takže jsme vedle nich rozbili stan a kolem půl jedenácté večer už
ležíme v plátěném obydlí, břuch plný fazolí, plíce plné kouře.
Potkali jsme Ponkieho a Flye, trochu pokecali a společně hledali
K, resp. jeho tripy. Bohužel, tahle idea se tak trochu nevyvedla
a tak, jak jsme pozdějš zjistili, byli jsme asi jediní, kdo tam
nic nesežral (a byli sme tak blízko....). No co, CT na čisto taky
není k zahození :))
Celou
noc a další den jsme strávili v příjemném a uklidňujícím stereotypu
brko, relax ve stanu, procházka po louce, zapařit u systému když
hezky hrajou, cígo, pokračování průzkumu, návrat do stanu, menší
šlofík, brko...
Za
celou noc se nestalo vlastně nic pozoruhodného, asi nejvíc mě překvapilo,
když nějaká dobrá duše asi tak metr předemnou zapálila dýmovnici.
Blééé, strašnej smrad. Docela se rozmohly "velkoplošné"
projekce, jedna z nich u Oktekku mi nevím proč připomínala
scény z Bondovek....
Svítá.
Obloha za kopcem hraje všemi barvami, od černé, přes modrou až k
oranžové. Stačilo málo a věřil bych Blízká setkání třetího druhu
nebyla fikce :) Za chvíli to balím, jdu spát.
První
"konflikt" s Policií. Prý někomu rozbili stan, najednou
se ozývá pískání, potlesk a zásahovka vyklízí bojiště někam do lesa.
Pohodaaaa :) Jdu do auta pro vodu a jídlo. Cestou zpátky mě málem
nepustili, že prý tam nemám co dělat. Bohužel na argument, že tam
mám doklady, peníze a stan jim jaxi došla řeč, tak mi oznámili že
jako můžu jít dál, ale do půl hodiny musíme mít sbaleno. Prodírám
se davem lidí prchajících domů, skutečně to vypadá, že je konec.
Dost mě to sere a to se ještě tahnu ve vedru s taškou konzerv a
pěti litry vody. Shit. Bohužel, vody mě zbavili protijdoucí vykalenci,
takže velká část našich zásob se na místo určení nikdy nedostala.
Ale když si někdo řekne o vodu, dost blbě se odmítá....
Je
večer a definitivně se rozhodujem, že zůstáváme až do pondělka.
Ostrováci zmizeli, až na Jirneta a jeho polovičku. Společnými silami
stavíme plachtu kolem dodávky a bráníme se přívalům vody padající
odněkud za shora. A zase los zhulenos nasračkos :)
Ráno
v půl osmé nás sice slušně, ale o to víc nečekaně vzbudil příslušník,
že prý až vypadnem. No nehádali jsme se s ním, vyhrabali jsme se
ze stanu, sbalili a odjeli s Jirnetem až kam to šlo. Kolem
fronty aut čekajících na pokutu jsme prošli pěšo, protáhli se skrz
policejní zátarasy, nasedli do auta co stálo na silnici a frčeli
směr domů. Vzali jsme jěště tři lidi, dva až do Plzně.
No
a to je tak nějak všechno. Celkový dojem - těžká pohoda.
Žádné zmatky, všechno bylo tak nějak pod kontrolou. Prostě příjemná,
i když krátká dovolená ze života.
|
|