úterý 31. srpna 2004, 19:50
Už mám doma zase jenom svýho kompa, konečně. Monika si právě odvezla svou bednu, doufám že nebude volat během půl hodiny, že jí něco nejde :)

Jak sem tak postával před barákem a čekal až přijede, přemejšlel sem, co sem vlastně napíšu. Nenapadlo mě bohužel nic kloudnýho. Ne, že bych během posledních dní nezažil nic zaznamenáníhodnýho. Mockrát sem si říkal, že tohle by bylo bezvadný povídání. Bohužel práce přebila úplně všechno a když se teď snažím na ní nemyslet, v hlavě je vygumováno, prázdno a úplně nepoužitelno. Sem tak akorát zralej přepnout vypínač na OFF a jen tak ležet a koukat do stropu. Psychická únava unaví i tělo, je to zvláštní, ale je to tak.

No co, naleju do sebe silný probouzecí kafe a začnu makat ať něco stihnu. Kolem devátý se asi ozve LEE, odpoledne se mě ptal jestli si večer nechci udělat vejlet do Prahy. Jen tak, otočka na Rudnej a zase zpátky :) S radostí bych to teď přivítal, aspoň nějaký rozptýlení do monotónního běhu všedních dní.

pondělí 30. srpna 2004, 22:30
Vejkend je pryč, prázdniny pryč, zkušební doba pryč. Už ze mě zase bude normální zaměstnanec v klasickym cyklu práce-domů-spát :)

Posledních pár dnů sem strávil přeinstalací příšernýho kompu a na vlastní poč už nebyla ani chuť a ani síla. Tož sa omlouvám za mírný mrtvo tady. Ale sedim před monitorem 11 hodin denně a občas už fakt k tý tlačítkový potvoře předemnou nepřekonatelnej odpor.

čtvrtek 26. srpna 2004, 8:55
vokurkyyy, vokurkyyy. Jojo, vokurková sezóna je v plnym proudu. Tenhle víkend bych si chtěl udělat takovej klidnější, konečně vyřešit všechny úkoly a začít září s čistým stolem.

pondělí 23. srpna 2004, 8:25
Dneska bohužel bez víkendovýho zápisu. Ne, že by se nic nedělo :) Jenom toho bylo tolik a zanechalo to na mě takový následky, že sem se prostě nedokopal k žádný přínosný činnosti. Pure relax.

pátek 20. srpna 2004, 7:28
Večer sem se zase nedokopal k ničemu. Pobíhání po městě z práce k LEEmu, domů, za Keglym, zase k LEEmu, InSpiral s Wolfem a definitivně domů mě tak ztahalo, že i když sem byl doma už v deset, našel sem sílu tak akorát na vyndání cdromky a zamontování DVDčka. Nechal sem se totiž přemluvit výší prémií v první vejplatě a rozhodnul se zainvestovat do DVD vypalovačky. Množství dat na disku kriticky narůstá a musim se toho někam zbavit.

Nakonec se to vyřešilo úplně ideálně. Vypalovačku mám zadarmo :) Sice jenom půjčenou, ale otestuju jí a uvidí se. Ale nejspíš si ji pořídim. A až časem zlevní dvouvrstvý média, už nebude vůbec co řešit. Pálení zdar :)

čtvrtek 19. srpna 2004, 8:15
Nic zvláštního se neděje. Do práce... z práce. Znáte to...

středa 18. srpna 2004, 7:22
Další rok je pryč, na včerejším dni to ani nebylo poznat. A ani mě nepostihla klasická narozeninová deprese. Super :) Teď mě k ní ale docela nasměrovala ČT1, kde se v Dobrém ránu rozebírá téma bydlení. Tak sem to radši vypnul vyrážim do práce.

úterý 17. srpna 2004, 7:13
Včera na mě padla příšerná únava. Jak sem dorazil z práce, nacpal sem do sebe talíř bramborovýho guláše od neděle a šel spát. Původní představa, že se jen tak zvrhnu a kolem desátý budu pokračovat v práci, se docela změnila. Prvně sem se probudil kolem půl dvanáctý, doma nikdo, všude tma. A tak sem spal rovnou dál až do rána.

Další den je v čudu, nic nestíhám. Potřeboval bych buď zkrátit desetihodinovou pracovní dobu, nebo mezi práci a večer vložit ještě speciální osmihodinovku, ve který bych si vyřídil a udělal svoje věci. A až potom by se mi chtělo spát. To by byl ideální stav. Zatím buď nepůjdu do práce, nebo nebudu spát a nebo nic nestihnu. Jedna varianta lepší než druhá :(

neděle 15. srpna 2004, 21:25
Ani sem nestihnul uploadnou předchozí odstavec a už tu byla. A nevím, co si o tom mám myslet. Vypadala tak na 15, ale z kontextu vyplynulo že přijela sama. Autem. Takže jí už 18 bylo. Ale hlas, vzhled, vejška, oblečení, všechno ukazuje na patnáctiletou četstvou středoškolačku. Třeba dostala do vínku fakt mladej vzhled (za třicet let se bude hodit :)

neděle 15. srpna 2004, 21:56
V pátek sem měl celej den chuť večer něco vyvést. Nakonec se situace vyvinula úplně jinak a vyvádění něčeho se zvrhlo v pustou žranici. Volfie má takovou tu nakupovací mánii jako mívaj lidi, co nemaj hluboko do kapsy. A z krátký cesty do Tesca pro pivka se stal hodinovej nákup za litr :) Ochutnal sem Guiness (dobrej), blakánskej sýr s olivama (taky good) a olivy s pomerančem (nic moc). Spousta dalších pochutin, brka, pivko. Nakonec sem přespal u LEEho na bytě, spíš přežranej než opilej. Ale Guiness fakt mile překvapil.

Aspoň sem byl relativně živej na sobotu. Už kolem jedný sem byl u Hawlise doma. Nechal mi na víkend klíče od bytu, abych mu přeinstaloval kompa. S přestávkama (spánek, cesta za Šmíďákem na brko, spánek) mi to zabralo čelej zbytek soboty a téměř celou neděli. Snad bude spokojenej, kdybych se nespokojil s jeho CDčkama a zašel si k LEEmu, mohlo to bejt kompletně česky. Takhle tam na pár místech ještě drhne angličtina, ale tolik češtin sem už dlouho nestáhnul :)

No a to je vlastně všechno. Než sem došel k LEEmu vrátit mu půjčenej disk, dojel na Locháč domů, umyl koupelnu a sebe a ještě něco naházel do žaludku, je deset večer. Už vůbec nemám chuť něco dělat. Spíš jen tak odpočívat. Jenže ani to mi neni přáno.

Ozvala se ňáká Kasičovo kamarádka, který on slíbil, že já jí přeinstaluju počítač. Uff, a já mu na to kejvul. Teď mi nezbejvá než to udělat. Ono to snad nebude moc pracný, čekám jenom wokna a office, ale ten uživatel... Totiž uživatelka. Když mi volala naposled, snažila se ze zdi vytrhnout "takovou krabičku, že který leze bílej a černej drát, který vedou do tý krabice pod stolem, ze který vede ještě spousta dalších drátů. Černej, bílej, no je jich tam spousta. A některý nejdou odpojit!" Panebože, do kohos' to duši dal. Nestačí, že mám kromě věcí co stíhat chci (a nestíhám) ještě spravovat další komp. K tomu jako bonus je uživatel totální jouda. Oprava. Uživatelka je totální joudice. (jak je ženskej rod od "jouda"?)

čtvrtek 12. srpna 2004, 0:15
Teď jak sem psal datum, automaticky píšu úter smazat středa kolik hodin? Joaha, takže čtvrtek, kolikátýho že to bylo? 12... no nic

Včerejšek byl docela přelomovej, co se týká profesionálního života. Kromě několika dalších poprvé sem taky poprvé vyfasoval pěknýho kompa. Pěknej, tenkej, stříbrnej notebook.

80GB HDD, DVDčko, 2x USB, 2x Firewire, S-Video, DVI, zvukovka. Nemluvě o fakt výbornym displayi, 100% čitelnost prakticky ze všech úhlů. Vychytávka dne - podsvícení se automaticky upravuje podle úrovně okolního světla :)

Jestli někomu chybí údaj o procesoru, paměti a grafice, chybí mu správně :)) Já to totiž zatím neumím zjistit a ani odhadnout. Ten komp má totiž zásadní vadu, zelinář se totiž splet a místo hrušky mi na stůl posadil Jablko. Jo, mám Appla. Applea, Epla, sakra jak se to řekne česky? Prostě www.apple.com...

A k tomu jako bohus poznámka od šéfa: "Tady máš kompa, nauč se to používat tak teďka ty dva dny. Budeš to mít jako svuj hlavní počítač, na maily a tu kancelářskou práci. A vlastně bys na tom měl dělat i testy, když to půjde. Potřebujem, aby někdo na supportu dělal běžně v Enouragi. Budeš tu odborník na Macy, jestli tě to potěší. :) "

Hodil sem na něj pohled se směsí zoufalství, bázně, odporu i radosti z nový hračky, poděkoval a začal zkoumat jednotlačítkovou myš.

A co je nejlepší, MacOS X je v podstatě naskinovanej Linux. A tomu taky rozumim jako koza petrželi, takže pricipy GUI sem našel během dvou hodin a teď nastává bolestivá fáze jak ten krám vlastně funguje?

Tohle mám na stole

pondělí 9. srpna 2004, 23:42
Přemejšlim, jak v minimálním množství slov vystihnout tenhle víkend plus přilehlé dny. Restart mozku asi. Stalo se víc věcí, než sem čekal, než se dalo čekat, ... no prostě hukot. Teoreticky bych tu měl probírat Tyngl, ale ten se teď bude rozebírat všude. Fotky nemám žádný, takže čistě subjektivní poznámky můžou počkat :)

Budou muset, protože návrat z dovolený do normálního života se ukázal jako nečekanej psychothriller v přímym přenosu. Zatím sleduju zápletku a situace graduje každým dnem. Před chvilkou mě náhodná známá zaskočila konstatováním, že pozorovaná situace je úplně normální. Mě teda nepřijde, já si do teď myslel že některý lidi jsou normální a tudíž nereagujou takhle. Ale asi je to různej úhel pohledu. Dál to nebudu komentovat, archivy o tomhle Beverly Hills 90210 promluví za padesát let.

středa 4. srpna 2004, 22:48
Vyčerpávající dva dny. Včera mě přemohlo horko a jen tak sem ležel na gauči a lapal po dechu. 28,6°C skoro v půl jedenáctý večer a okno dokořán. Bohužel dovnitř vnikalo víc hmyzu, než tepla unikalo ven. Spát se nedalo, cokoliv dělat se nedalo. Uff...

Dneska by to bylo asi o trochu lepší, kdybych ale byl doma. Já si místo toho zapomněl telefon u Petra v autě a tak sem všechno musel řešit tak trochu nouzově. Ze zastávky u LEEho a Aleše se stalo skoro tříhodinový čekání před LEEho barákem (nedočkal sem se) a potom běhání po celym Locháči, než sem splašil Aleše. Výsledek je zhruba poloviční, než bylo očekávání. Snad se to dořeší zejtra. Každopádně vedru v bytě sem uniknul chozením po ulicích... To je úrovneň.

Jenou z mála dnešních pozitivních zpráv je, že odvoz na Tyngl je zajištěnej. Nakonec vyrážím s Bendym autem jeho kámoše, LEE se Zuzkou jedou vlakmo/busmo. Tož seeya v pátek večer lidičkové :)

pondělí 2. srpna 2004, 21:45
Asi mi z toho všeho hrábne. Lidská nespolehlivost vládne světem a člověk je proti tomu absolutně bezmocnej. Bezmoc, to je slovo, kterým by se dala popsat moje nálada.

Aleš s Verčou prohlásili, že na 1000% jedou na Tyngl, můžeme s tím počítat. Pak si ode mne Ála ještě půjčil litr (ve čtvrtek), že mi ho zejtra (rozumněj v pátek), nejdýl v neděli vrátí. Dneska máme pondělí večer a litr nikde. Přitom to sou fondy, který nutně potřebuju k realizaci výpravy na Moravu. Ale budiž, prohlašuje, že do pátku mi to stoprocentně dá.

Zůstává otázka, jak moc se dá věřit těm sto procentům, když nad původně tisíciprocentní cestou na Tyngl visí čím dál tím větší otazník. Verča nasadila xicht číslo deset a na Tyngl se jí nechce. Aleš zase nechce ject bez ní, že by ho to tam nebavilo. Bez Aleše není jeho auto. Bez auta (jedinýho, který se nám zatím podařilo sehnat) není ani cesta na Moravu, moje jediná letošní dovolená.

Když sem se snažil argumentovat skutečností, že oba mi do očí řekli onen tisíciprocentní slib účasti, dostalo se mi lakonickýho konstatování nojo, ale když Verče se tam nechce a bez ní nepojedu. A co mi teď zbejvá... akorát tak mlátit hlavou do zdi a z klobouku si vyčarovat auto. Plus tisíc korun českých.

Aby toho nebylo málo, podobnou věc předved dneska i Šmíďák. Slíbil, že dorazí k LEEmu a od toho se odvinuly i moje večerní plány na cestu tamtéž. Jenože na SMS neodpovídal, teď už je nedostupnej a tímpádem ani já nejsem zván nikam. Dva lidi, nezávisle na sobě, s naprostym klidem popřeli vlastní slova a neudělali to, co prohlašovali, že udělaji.

Mimo to ještě volal Standa, že někde koupí vínko a abych se stavil. A protože nechci bejt jako oni, nemoh sem mu slíbit že a kdy dorazím, protože v plánu sem měl cestu za Alešem a pak za LEEm a Šmíďákem. Na to se Standa dětinsky urazil, že s ním nikdo nechce kalit a s poměrně smutnym tónem v hlase ukončil hovor.

Výsledek celýho dne: auto, peníze i cesta na Tyngl v ohrožení, večerní plán totálně rozbořenej. Já sedim doma naštvanej, Standa sedí doma uraženej a akorát Aleš se Šmíďákem sou spokojený jak želvy.

Asi stárnu, ale tohle mě vážně nasírá. Proč nejsou lidi schopný dostát vlastním slovům?

neděle 1. srpna 2004, 19:45
Prázdniny (teda kdybych nějaký měl) se přehouply do druhý poloviny, takhle se přehupuje leda tak léto. A jak tak odsouvám červencový zápisky, s překvapením zjišťuju že ještě jedna věc se přehoupne - končí čtvrtej rok tohohle webu, první den pátýho "ročníku" se kryje s prvním dnem TynglTanglu. Docela zajímavá symbolika :)

Když jsem se v sobotu vrátil z CzechTeku, upřímně sem si myslel, že přes zbytek víkendu i něco stihnu udělat. Ale jako obvykle sem neudělal téměř nic. Vlastně jsem si až do dnešního odpoledne "lízal rány", tj. spal jako dřevo. Chtěl sem napsat report z CzechTeku, udělat nějaký nový video na Tyngl, klasicky nedělně uklidit v bytě a spoustu dalších věcí. Nakonec sem stihnul jedinou věc - vyprat si trička a starý kalhoty, ve kterejch chci vegetit na Tynglu a který sem nechutně zaprasil na technu. Ale to všechno zvládla pračka celkem samostatně a já při tom... no, spal.

Potřeboval bych ještě jeden den dovolený, abych se dal dohromady. A to sem byl pryč jenom z pátka na sobotu. Mírně se bojim příštího víkendu. Touhle dobou tak přijedem z Bezrozměrova a představa, jak jdu v pondělí do práce, se mi ani trochu nelíbí.